Mazurská jezera

 

Na severovýchodě Polska se na okraji ruské enklávy Kaliningrad rozprostírají Mazury -

"Země tisíce jezer"!

 

Od severu na jih se zde na délce kolem 120 km řadí jezera orámovaná borovicovými, březovými a dubovými lesy a propojena kanály a řekami. Největší jezero Sniadrwy má rozlohu 114 km2, Mamry je jenom o něco menší: 105 km2. Tzv. Velká Mazurská jezera představují soustavu 45 jezer o celkové ploše více 39000 ha. Jsou vzájemně propojena dvanácti kanály a 8 řekami a říčkami. Ale nejenom vodní říše: Mazury jsou jedno z nejmalebnějších míst Evropy. 

 

Dřívější obyvatelé krajiny mezi nimi také Prusové po sobě zanechali stopy v podobě 2500 let starých kurhanů, staropruských hradišť, tajemných obětních oltářů a tak zvaných kamenných bab z předkřesťanské doby. Na jejich pohanství doplatil např. druhý pražský biskup svatý Vojtěch. Jako misionář zemřel mučednickou smrtí v roce 997 u jezera Družno. Pohanští domorodci mu na výraz hanby uťali hlavu a tělo přitloukli ke kůlu. 

 

Že dějiny neopomněly Mazury i ve středověku, o tom svědčí dnešní turistické atrakce. Mazursko bylo v 13. stol evangelizováno řádem Německých rytířů, také pod vedením českého krále Přemysla Otakara II. Na kopcích kolem břehů se tyčí zříceniny tvrzí a mocných rytířských hradů Gizycko, Worgorzeno a Ryn. U města Grunwald polsko-litevská vojska porazila v roce 1410 křižáky. I později ve Warmii a Mazurách vznikali zámky, paláce, renesanční a barokní budovy, opevnění, bunkry a pevnosti. Mnohé byly postaveny v meziválečném období, některé vznikly během 2. světové války, jako letiště ve Wilamowie,

stanoviště německých pozemních jednotek v Mamerkach, stanoviště šéfa kanceláře Hitlera v Radziejach nebo stanoviště Himmlera v Pozadrzu. V samém severním cípu jezer se zase nachází někdejší hlavní stan Adolfa Hitlera Vlčí doupě, kde byl 20. července 1944 spáchán neúspěšný atentát na vůdce třetí říše. 

K technickým úspěchům z minulosti patří také Elblonský kanál z19.stol. který zaujme unikátními technickými řešeními. 

 

Mikolajky

Městečko s asi 4 tisíci obyvatel leží v úžině u jezera Sniardwi. Je bezesporu jedno z nejhezčích mazurských městeček s historickými stavbami z 18. a 19. stol. Mikolajky je

střediskem pro jachtaře. Zde se nachází také naše základna. Odsuď se vyplouvá na jezero Sniardwy/Šňardvy nebo na jezero Luknajno, kde je největší rezervace divokých labutí v Evropě (každoročně zde hnízdí téměř 2 000 krasavců a krasavic).

Poblíž se nachází také chráněná krajinná oblast Mazurski Park Krajobrazowy s přírodní (a ornitologickou) rezervací Jezioro Luknajno na východ od města. Pro zajímavost: Luknajno je největším seskupením labutí v Polsku. V době líhně je jich zde přes 2500. Mazury lákají také zájemci o přírodu, protože region je bohatý zejména na ptactvo, pro které zde existuje řada rezervací (známý je např. ostrov kormoránů).

 

Mezi Ruciane Nida a Mikolajki doporučujeme návštěvu zoologické zahrady Kadzilowo. Rozsáhlý region je rájem pro milovníky přírody divoké kachny, rysy, jeleni, vlci, divočáci a bobříci. Ale také bezpočetní ptáci jako labutě, kormoráni a volavky zde našly své

refugium. Unikátní je také setkání s divokými koňmi "Tarpany“, které jsou v Evropě ojedinělými. 

 

Ryn

Hrad v Rynu má dlouhou a poutavou historii. Postaven v 15.stol byl sídlem křižáckého komtura (Rhein). Během 18. a 19. stol se majitelé několikrát měnili. Pak se hrad stal věznicí. Během 2. světové války byl tady tábor pro vězně na nucených pracích, mezi nimi  československé občany. Dnes je v renomovaném hradě kulturní a rekreační středisko.

 

Gizycko

Základy města mezi jezerem Kisajno a Niegocin položili v roce 1340 křižáci, kteří zde vybudovali pevnost Loetzen proti litevským nájezdům. Hrad byl nazván, což je také německý název pro město. hrad Loetzen. Již v meziválečném období bylo město mezinárodním lázeňským střediskem. O tom svědčí i dnes kavárny, restaurace, hotely a penzionáty. Město má v dnes kolem 28000 obyvatel, ale v letní sezóně počet obyvatel výrazně roste. K pozoruhodnostem města patří ruční otočný most přes Luczanski kanál (postaven ve druhé polovině 19. století, jeden ze dvou svého druhu v Evropě) a pevnost Boyen. Tvrz Boyen – vybudovaná v letech 1844-1856 připomíná pohnutou minulost našich sousedů a je jednou z nejlépe zachovalých památek obranné architektury 19.stol. v Polsku. Nachází se mezi jezerem Kisajno a Niegocin a má tvar nepravidelné hvězdy obklopené příkopy a náspy. Boyen byl centrálním bodem obranného systému Východního Pruska. Dnes tvrz nabízí kromě muzea historie i možnost nahlédnout na zbytky pevnostní architektury na dlouhé procházce po hradbách. V pevnosti pořádají koncerty a kulturní akce. 

 

Wengorzewo 

Na severních březích jezera Mamry leží malé městečko Wengorzewo. Průzračná řeka Wengorapa a Wengorzewský kanál jej spojují s dalšími jezery. Z původně křižácké tvrzi, zbudované v 14.stol., jenom 20 km od dnešní ruské hranice vzniklo dvě století později město. Je to velmi příjemné místo k zakotvení. Turisté navštěvují zdejší křižácký zámek, kostel Sv. Petra a Pavla s oltářem z roku 1652 a s velmi starými varhany. V centru města je vidět staré kamenné domy z přelomu 19. a 20.stol. K zajímavostem patří také Muzeum lidového umění a etnografický park. V dílnách uměleckých řemeslníků lze obdivovat jejich zručnost při výrobě keramiky, tkalcovských výrobků, krajek, výšivek nebo kovotepaných předmětů. Nedaleko města je pláž Ogonky. Většina jezer má písčité dno a pozvolný přístup do vody a je oblíbeným místem na koupání. Jezera s čistou vodou dělají na návštěvníky větší dojem než studené Baltské moře.

 

Jezero Mamry, které je druhým největším v Mazurech se skládá vlastně z více malých vzájemně propojených jezírek. Právě díky tomu je jezero velice různorodé. Mymry je také bohaté na ostrovy, který je zde přes 30.

Na sousedním jezeru Dobskie, které je rezervace s ostrovem kormoránů a s nahrnutými kameny z doby ledové, které jsou jak na dně jezera, tak na jeho březích. V obci Borki, v Borecké poušti, chovají v lesní rezervaci zubry. Z nejdelšího polského jezera Jeziorak, jež měří 27 kilometrů, je zase možné při troše štěstí zahlédnout zubra či lose.  

 

Pisz - město s dnes asi 19000 obyvateli, obklopeno lesy a vřesovišti je jižní bránou do Mazur. bylo založeno v roce 1367 (Johannisburg) a zažilo svůj rozkvět v 15.stol jako křižovatka na obchodní cestě z jihu do Gdanska a mezi řekami Narew a Wisła. K pozoruhodnostem města patří ruiny starého hradu, hrázděný kostel, radnice v jednoduchém novogotickém stylu a několik měšťanských domů. 

 

Mazursko má dlouho turistickou tradici: již ve 20-tých letech minulého století do tehdy německého Východního Pruska jezdili lidi trávit dovolenou u vody, rybařit, koupat se a lovit, podniknout plavbu po nesčetných vodních stezkách a obdivovat přitom nebývalou krásu tohoto regionu. A také dnes Mazury skýtají nepřeberné možnosti trávení odpočinku na vodě, v lesích či při návštěvách křižáckých hradů a paláců. Svůj půvab mají také přístavní  městečka.

 

Rybaření: bohaté úlovky nabízejí jezera rybářům. V jezeře Śniardwy, které je největším v Polsku, lze chytat úhoře, kapra i lososa. 

 

Cyklostezky

Jachtařské kurzy cyklostezky ale i pěší trasy, vedou Mazurským krajinným parkem, rezervací volavky šedé přes rezervaci labutí bílých na jezeře Lukajno. Velké množství ptactva je možno pozorovat v rezervacích na jezeře Kisajno a na ostrovech jezera Nidzkého. po dohodě s ochranáři lze navštívit ostrov racků, kde jsou hnízda na každém kroku. K vidění je i ostrov kormoránů a volavek a za shlédnutí jistě stojí i Mazurský Eden s velkým množstvím dřevořezeb a vikingských lodí. Jedinečnou přírodou a hlubokými lesy mezi jezery vedou cyklostezky. Tato trochu zapomenutá oblast severovýchodního Polska je ideálním místem pro pohodovou cykloturistiku. Jede se stále téměř po rovině, po nefrekventovaných silničkách a cestách a přes Wigerský národní park. A nezapomeňme na prohlídku přístavních měst s možností nákupu jak potravin, tak upomínkových předmětů.

 

Úzkokolejka v Elku Provoz dráhy, která vedla pohraničím byl zahájen v r. 1913. Dnes je turistickou atrakcí: parní lokomotiva vás zavede do zajímavých dějin Mazur a pohraničí, kde se setkávaly různé národnostní a kulturní prvky

.

Kdo chce poznat místní kulturu, měl by strávit den v některém z táborů, kde se večer u ohně scházejí obyvatelé srostlí s vodou. Možná to nebude snadné rozumět historkám o kapitánech a námořnících které vypráví ale pochopit "szanty", folkové písně, jejichž náplní je voda, plachetnice, jezera a samozřejmě láska je zato podstatně snadnější.

 

Gastronomie:

K hlavním složkám těžké a výživné východopruské kuchyně patří brambory (s posekanou a osmaženou slaninou) a bramboráky, dále jako přísady smetana, uzená slanina a máslo,  koření majoránka, kmín a zelený kopr. Ryby se jedly nejenom (povinně) v pátek: k specialitám patří čerstvě vyuzení pstruzi, úhoři a zapečená štika s bramborami na šalvěji a smetaně. Jinou specialitou je mletým hovězím masem plněná bramborová bábovka v doprovodu kysaného zelí, dále pierogi, kachna.

 

Mazurské kanály

Co dělá Mazury tak zajímavé jsou právě kanály, které z řady roztroušených jezer vytváří svébytný mikroregion. S nápadem, propojit místní jezera pomocí umělých kanálů přišel již v roce 1379 Winrich von Kniprode. Tento návrh si však musel na svou realizaci počkat více než 300 let. Teprve za vlády Friedricha II. došlo k realizaci těchto plánů, které měli ulehčit dopravu zboží po vodních cestách a umožnit tak ekonomický rozvoj. V letech 1765-1772 byla realizována první etapa výstavby, kdy vzniklo 5 nejdůležitějších kanálů. V dalších letech pak přibývali další. V roce 1911 byla zahájena stavba nejdelšího z nich - Mazurského kanálu, který má délku 51,3 km a propojil jezera s řekou Pregel ale měl spojovat Baltické moře s jezerem Mamry. Je splavný pouze do jezera Rydzówka. Pěknou, pět kilometrů dlouhou, procházkou, od jezera Przystań, se dostaneme k nedokončenému zdymadlu a o devět set metrů dále k dalšímu. Za druhé světové války chtěli Němci stavbou propojení Mamry – Baltické moře, umožnit proplutí válečných lodí na Mamry a zde vybudovat obrovské doky pro opravu vojenských lodí. V okolí obce Mamerky je možno spatřit spoustu betonových bunkrů, které byly součástí těchto plánů. Po válce význam vodních cest upadal a dnes jsou ceněny

hlavně pro vodní sporty.

 

Jezero Sniardwy na jihu regionu které má tvar trojúhelníku je rozmarné a vrtošivé. Ačkoliv vypadá klidně, vítr zde může v několika minutách vše radikálně změnit. Navíc má jezero hodně mělčin. Dejte si proto pozor a když vítr najednou zesílí a překročí 3 Bf vydejte se raději do bezpečného kotviště.

 

 

Mazurská jezera se nacházejí v severovýchodní části Polska, cca 900 km z Prahy.